Znát správnou hodnotu tepelné ztráty objektu je nezbytné pro vhodný výběr výkonu tepelného čerpadla. V podstatě se jedná o únik tepla z budovy do okolí. Jde tedy o ztracený tepelný výkon prostupem a větráním.
Ke stanovení potřebného výkonu tepelných čerpadel slouží norma ČSN 06 0210 - Výpočet tepelné ztráty. Pro tepelné čerpadlo, jakožto nepřetržitý zdroj tepla neuvažujeme žádné přirážky na zátop a snažíme se vyhnout pokud možno všem „umělým“ rezervám výpočtu. Chybně použitý výsledek má vliv na fungování celého systému a zpravidla prodražuje vstupní investici.
Buďto předimenzujete výkon a pořizujete zbytečně silné čerpadlo.
Nebo jste výkon podhodnotili a v takovém případě v lepším případě snížíte životnost čerpadla tím, že jej budete přemáhat a nebo ještě hůř, výrazně poddimenzované čerpadlo prostě nedokáže splnit požadavky na vytápění.
Tepelné čerpadlo typu země/voda obvykle dimenzujeme na výkon, který odpovídá 60–80 % tepelné ztráty (pro bivalentní provoz) nebo na 100 % tepelné ztráty (monovalentní provoz). Bod bivalence se u zemních tepelných čerpadel volí v rozmezí teplot –5 °C až –8 °C
Tepelné čerpadlo typu vzduch/voda navrhujeme na výkon, který odpovídá 70–90 % tepelné ztráty (pro bivalentní provoz). Bod bivalence se u vzduchových tepelných čerpadel volí v rozmezí teplot –3 °C až –5 °C
Bod bivalence je teplota (teplotní bod), kdy se zapíná záložní zdroj pro vytápění. Obecně se dá říci, že se tak děje při -5 C°.
Topná křivka zobrazuje závislost mezi venkovní teplotou a teplotou topné vody v daném systému. Jiná topná křivka se volí pro radiátory a jiná pro podlahové vytápění. Používá se také výraz ekvitermní křivka.
Topný faktor je základním parametrem ukazujícím "účinnost" samotného tepelného čerpadla. Je to poměr mezi teplem, které vyrobí tepelné čerpadlo a spotřebovanou elektrickou energií, která pro výrobu byla vynaložena. Jednoduše se dá říci, že čím vyšší topný faktor čerpadlo má, tím je provoz zařízení levnější. Čím je nižší teplota topné vody, tím je topný faktor vyšší - proto je výhodnější podlahové topení, kterému stačí nižší teplota vody než radiátorům.
Jako jednoduchý a názorný příklad si můžeme představit tepelné čerpadlo, které má výkon 14 kW a na svůj provoz spotřebuje 3,5 kW. Topný faktor zjistíme z prostého výpočtu: 14/3,5 = 4.
Tepelná čerpadla mohou mít při různých teplotách různé topné faktory. Při výběru tepelného čerpadla proto srovnávejte topné faktory vždy při stejných podmínkách. Podmínky se uvádějí např. takto: 0/35 EN 14 511, to znamená, že na vstupu do tepelného čerpadla je tekutina o teplotě 0 °C a na výstupu do topného systému tekutina o teplotě 35 °C. To vše je měřeno podle metodiky normy EN 14 511.
Zkratka znamená Coefficient Of Performance – Jedná se o topný faktor měřený při konkrétních laboratorních podmínkách
Zkratka znamená Seasonal Coefficient Of Performance. Jedná se o topný faktor stažený k průměrné hodnotě za celou topnou sezónu. Dá se tedy říci, že může být o něco přesnější.
Průměrný sezonní topný faktor bývá označován také jako SPF (Seasonal Performace Faktor) nebo SEER (Seasonal Energy Efficiency Ratio).
Sezonní energetická účinnost vytápění je hodnota, která ukazuje jak je zdroj tepla účinný ve využití primární energie obsažené v palivu. Nejlepší kondenzační plynové kotle mají tuto účinnost cca 95%. Nejlepší tepelná čerpadla vzduch/voda dosahují okolo 200 %. U tepelných čerpadel se sezonní energetická účinnost přímo odvozuje od topného faktoru SCOP a zahrnuje v sobě faktor vyjadřující účinnost výroby a distribuce elektřiny.
Nároky na výkon tepelného čerpadla pro účely vytápění se v průběhu roku mění. Pro výběr vhodného tepelného čerpadla můžete zvolit přístup, kdy dimenzujete tepelné čerpadlo pro maximální výkon. To je obvykle neekonomické, protože je nutno pořídit nejen dražší tepelné čerpadlo, ale zejména co nejlepší nízkoteplotní zdroj. To znamená větší tepelné čerpadlo, delší vrty, nebo větší zemní kolektor, to opět výrazně zvyšuje pořizovací náklady.
Proto se systém doplňuje dalším, tzv. špičkovým zdrojem tepla, obvykle elektrokotlem. Tento zdroj slouží i jako záloha pro případ výpadku tepelného čerpadla. Některá tepelná čerpadla mají elektrokotel vestavěný. Nevýhoda tohoto řešení spočívá v tom, že elektrokotel zvyšuje potřebnou kapacitu elektrické přípojky. Tím rostou i platby za jistič, ale za jistotu, že bude dostatek tepla v domě to stojí.
U moderních, dobře izolovaných rodinných domů se tepelná ztráta pohybuje do 10 kW. V takovém případě lze uvažovat i o monovalentním provozu tepelných čerpadel. Tedy o čerpadlech, které nemají špičkový zdroj tepla (elektrokotel). To snižuje investiční náklady a minimálně i provozní. Na druhou stranu, u instalací s monovalentním provozem je nutné instalovat akumulační zásobník vody.
Topný výkon tepelného čerpadla je výsledek součtu dodané elektrické energie a energie odebrané okolnímu prostředí.
Výpočtová venkovní teplota je odvozena z dlouhodobých průměrů pěti nejchladnějších, liší se podle lokality a nadmořské výšky. Pro ČR je v jednotlivých oblastech –12, –15 nebo –18 °C. Platí ale, že na většině území počítáme -15 °C
Ekvitermní regulace spočívá v nastavení (regulaci) teploty topné vody na základě venkovní teploty tak, aby teplota pro danou místnost, nebo domácnost zůstala stejná.
Například, když bude venku - 15 °C, regulace pustí do domu vodu o teplotě kolem 50 °C, když venku bude ale 10 °C, regulace pouští do domu vodu o teplotě pouze 30 °C. U tepelných čerpadel platí, že ekvitermní regulace je důležitější, než u jiných zdrojů tepla, protože čím je nižší teplota topné vody, tím je provoz tepelného čerpadla levnější.
Parametry tepelných čerpadel jsou dnes udávány podle dvou následujících norem.
EN 255 – Stará normá
EN 14 511 – Nová norma
Podle staré normy se počítalo s rozdílem teplot mezi přívodem a zpátečkou do topného systému 10 °C, podle nové je to 5 °C.
Z toho důvodu je podle staré normy nižší teplota na zpátečce z topného systému a tepelné čerpadlo měřené podle staré normy má vyšší výkon i topný faktor. Rozdíl teplot 10 °C, ale více odpovídá reálnému provozu, takže se občas můžete setkat s parametrem 0/35 - 25 (EN 14 511). To znamená, že čerpadlo bylo sice měřeno podle nové normy, ale rozdíl teplot mezi přívodem a zpátečkou do topného systému je 10 °C jako u staré normy.